Překlad (translations)

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Mobilní aplikace

V obraze

Sledujte informace z našeho webu na svých chytrých telefonech. Využívejte naši novou mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Volně ke stažení:

Google play
App Store

Kalendář akcí

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Elektronické služby

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 8
DNES: 267
TÝDEN: 581
CELKEM: 967413

Obsah

Současnost rybníkářství

Dnes tvoří zdejší rybníky 16 vodohospodářských soustav spádovaných z převážné většiny do povodí Lužnice a Nežárky. Objem zatápěných prostorů nad bilančním profilem Lužnice pod vtokem Nežárky je asi 390 mil. m3 a je možno je zvýšit o retenční objem 50 mil. m³ vody.

Tento objem má svůj význam pro agrobiologickou stabilitu v povodí a pro jeho klima. V neposlední řadě chrání Třeboňsko před povodněmi, či nadlepšováním malých průtoků. Když dnes uvážíme co rybniční stavby pro zdejší krajinu znamenaly, musíme se nutně zastavit u otázky, jak bychom se asi na krčínovské projekty dívali dnes.

Rybniční soustava Jakuba Krčína

Byla založena Krčínem v letech 1577–1579. Dokončena Šustou v poslední čtvrtině 19. stol.

Základem této rybniční soustavy jsou původní Krčínovy rybníky – Naděje, Skutek a Potěšil u obce Klece. Všechny rybníky této soustavy jsou naháněny stokou zvanou Potěšilka, která byla vedena z řeky Lužnice ještě před stavbou rybníka Rožmberka. Celá Nadějská soustava byla doplněna řadou menších rybníků v éře Josefa Šusty v poslední čtvrtině 19. století.

Jmenovat můžeme rybníky Víra, Láska, Dobrá Vůle, Blaník, Měkký, Strakatý, Rod, Horák a další. V této enklávě byly Šustovou zásluhou založeny malé rybníčky vhodné pro výrost plůdku a násad, kterých se do té doby nedostávalo pro velké hlavní rybníky na Lomnicku a Ponědražsku. Nadějské rybníky patří mezi ty, které byly vysušovány po roce 1826 a později byly opět obnoveny (v roce 1871).

Krčín hluboce zasáhl do tehdejší krajiny, ovšem jeho vodní stavby se nemohou těm naším vůbec rovnat. Krčín i jeho předchůdci totiž ctili krajinu a respektovali přírodu. Zdejší močály a stokami protkané louky, vlastně odvodnili a krajina se tím stala zdravější a to je asi ten hlavní rozdíl mezi dobou minulou a dnešní. Jestliže dnes vznikají mnohé projekty na papíře v kancelářích daleko od přírody, dříve tomu bylo zcela naopak. Krčín a jeho spolupracovníci celý terén prošli a teprve na místě vznikal konkrétní plán. Navíc se snažili využívat toho, co již jim příroda nabízela a někdy pouze upravovali a rozšiřovali stoky a tůně, aby zapadalo vše do jejich představ, aniž by to poškodilo přírodní soulad.


Naděje

  • Budována v letech: 1577–1579
  • Katastrální plocha 74 ha
  • Délka hráze 2,5 km


Skutek

  • Budován v letech: 1577–1579
  • Katastrální plocha 19 ha


Potěšil

  • Budován v letech: 1577–1579
  • Katastrální plocha 75 ha


Krčín

  • Založen Krčínem v letech 1582–1583
  • Katastrální plocha 84 ha

Krčín vznikl rozšířením rybníka Žabov na plochu tzv. Ptačího Blata. Později byl tento velký Krčín rozdělen a vznikly tak dva: Krčín a Ptačí Blato. Kupodivu zemní těleso hráze Krčína, dlouhé 1,2 km, je subtilnější – snad proto, že již při dosypání hráze zde Krčín opatřil její návodní svah kamenným tarasem. Uprostřed hráze, kde je hlavní výpust, najdeme i Krčínův pomníček, který zde zbudovala „blatská scéna“ roku 1947.


Ptačí Blato

  • Založen Krčínem v letech 1582–1583
  • Katastrální plocha 45 ha

Původní Blato, zaplavené při stavbě Krčína bylo později odděleno jako samostatný rybník. O původně bažinatém charakteru svědčí i to, že v letech 1872–1881 bylo Ptačí Blato vypuštěno, aby se z jeho podloží mohla těžit rašelina – v podobě borků jako topivo. Ptačí Blato sousedící s Námětkem má rozlohu 45 ha. Jeho mohutná hráz o délce 780 m a hluboko uložená výpust svědčí o původní větší rozloze.

Zpracoval: PhDr. Václav Rameš