Oprava kapličky sv. Floriána proběhla za finanční spoluúčasti Jihočeského kraje

Kde pálí ohně žár a vzrůstá hřích a svár, pomocník je nám dán,svatý Florián.

Legenda o svatém Floriánovi

Svatý Florián, jehož jméno je z latinského slova „florianus“ a v překladu znamená „kvetoucí, rozkošný“. Svatý Florián se narodil někdy v polovině 3. století našeho letopočtu někde na území dnešního Rakouska. Nejdříve působil jako plukovník římského vojska v Cetii (dnešní rakouská obec Zeiselmauer), poté jako správce římské provincie Noricum se sídlem v městě Lauriacum, které stálo poblíž dnešního města Enns. Za vlády císaře Diokleciána a jeho spoluvladaře Maximiána jako horlivý křesťan tajně pomáhal pronásledovaným křesťanům. V roce 304 našeho letopočtu bylo odhalena jeho křesťanská víra a byl sesazen z funkce správce římské provincie. Vyšetřoval ho soudce Aquilinus, který ho podle legendy dal třikrát zbít provazy a meči a Florián se odmítnul vzdát křesťanské víry. Svatý Florián byl v roce 304 našeho letopočtu s mlýnským kolem připevněným na krku svržen z mostu do řeky Enže. Byl pohřben paní Valérií v Linci, avšak později byly jeho ostatky převezeny na místo, kde nad jeho hrobem byl v 6. století postaven klášter sv. Floriána. První písemná zmínka o tomto klášteru pochází z roku 819. Jeho ostatky zde ale nezůstaly na dlouho, neboť byly převezeny dvěma jáhny (jáhen – duchovní, který přijal nižší svěcení) do Říma. V roce 1183 požádal polský kníže Kazimír II. Spravedlivý (1177 – 1194) spolu s krakovským biskupem Gedeonem papeže Lucia III. (1181 – 1185), aby jim vydal ostatky svatého Floriána jako záštitu proti Rusům. Papež jejich žádosti vyhověl, a tak byly Floriánovy ostatky uloženy v nově vystavěném chrámě v Krakově a svatý Florián byl přijat za patrona Polska. Svatý Florián bývá nejčastěji zobrazován jako římský voják s přilbou, mečem a korouhví vylévající z vědra vodu na hořící dům a někdy i na hořící chrám. Jeho památka je oslavována 4. května, stal se patronem všech hasičů, kominíků a zedníků. Je patronem proti požárům a vodě, a proto představoval v dřívějších dobách běžný námět pro výklenkové plastiky venkovských usedlostí, které měly ochraňovat dům. Dokonce o jeho svátek bylo zakázáno rozdělávat oheň a nosit vodu, aby se v usedlosti nestalo neštěstí. Floriánovo „hasičství“ je však třeba chápat v původním slova smyslu jako hašení požáru lidské zloby a nenávisti. Svatý má proto v rukou nádobu vody života, která má hasit vyprahlost a zlo. Všechny ostatní výklady jeho „hasičství“ jsou výsledkem pozdních legend.

Atributy svatého Floriana :

Brnění, díže, dům, hrnec, kámen, kámen mlýnský, korouhev, koruna, kříž, meč, oheň, plamen, požár, praporec na kopí, řeka, škopek, vědro, voda, vojáci.

Legenda o svatém Floriánovi - Bavorsko

Ach svatý Floriáne
uchraň náš dům
zapal místo něj jiný!

Dnes hoří, svatý Floriáne, už
kam se jen podíváš
Ty ale jako správný muž
nás neštěstí uhlídáš!

Modlitba Svatého Floriána

O Bože!

který nás slavností Tvého sv. mučedníka Floriána obveseluješ,

propůjč milostivě, abychom my,

kteří jeho slavné vítězství na zemi velebíme,

k radostné společnosti jeho v nebi připuštěni byli skrze Ježíše Krista,

Pána našeho.