Oznamování porušení je nástroj pro prevenci a odhalování protiprávního jednání. Za účelem zvýšení ochrany oznamovatelů a efektivnějšího postihu protiprávních jednání byla dne 23. října 2019 schválena Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Směrnice byla do českého právního řádu transponována zákonem č. 171/2023 Sb., Zákon o ochraně oznamovatelů s účinností k 1. 8. 2023.
Oznámení může podat fyzická osoba, která vykonává či vykonávala práci nebo jinou obdobnou činnost v souvislosti s níž oznámení podává.
Prací nebo jinou obdobnou činností se pro účely zákona o ochraně oznamovatelů rozumí:
Oznamovaná porušení musí být protiprávní a týkat se aktů EU uvedených v příloze „Směrnice EU“, která se týkají těchto oblastí:
Komunikačními kanály, které musí zajistit ochranu oznamovatele i nahlášené osoby či osob a jejich osobních údajů, zároveň i důvěrnost poskytnutých informací.
Přijímat oznámení od oznamovatele a vykonávat další činnosti s tím související je oprávněna pouze příslušná osoba. Příslušnou osobou byla ustanovena:
Přístup k oznámením má pouze příslušná osoba – tedy osoba pověřená přijímáním a vyřizováním oznámení podaných prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému. Ve vztahu k oznámením podávaným u Ministerstva spravedlnosti (tedy prostřednictvím tzv. externího oznamovacího systému) je do ohlašovacích systémů přístup umožněn pouze speciálně pověřeným zaměstnancům (obdoba příslušných osob). Zákon o ochraně oznamovatelů zakazuje příslušným osobám i pověřeným zaměstnancům komukoliv poskytovat informace, které by mohly zmařit nebo ohrozit účel podávání oznámení. Totožnost oznamovatele ani jiné osoby chráněné před odvetnými opatřeními (např. osoby, která oznamovateli s oznámením pomáhala) nelze bez jejich písemného souhlasu prozradit nikomu dalšímu. Výjimku představuje pouze situace, kdy jsou příslušná osoba nebo pověřený zaměstnanec ze zákona povinni tyto informace poskytnout příslušným orgánům veřejné moci. Povinnost zachovávat důvěrnost se netýká pouze totožnosti, ale vztahuje se i na jakékoli další informace, z nichž by bylo možné přímo či nepřímo určit identitu oznamovatele nebo jiných chráněných osob (a tím zmařit nebo ohrozit účel podávání oznámení).
V závislosti na obsahu oznámení jsou přijímány příslušné kroky a o výsledcích jednotlivých oznámení je informován oznamovatele (pokud je znám). Organizace (pověřená osoba pro whistleblowing) má povinnost oznamovatele vyrozumět do 7 dnů o přijetí oznámení a do 3 měsíců o způsobu jeho vyřízení. Oznámení je potřeba uchovávat jen po dobu, která je nezbytná k naplnění účelů Směrnice, tedy zejména k ochraně oznamovatele před odvetnými opatřeními a pro případ dalšího šetření příslušnými orgány veřejné moci. Je-li oznámení učiněno ústně na základě osobního nebo telefonického rozhovoru, je příslušná osoba povinna pořídit zvukovou nahrávku oznámení nebo jeho přepis. Nevysloví-li oznamovatel s pořízením nahrávky souhlas, nesmí ji příslušná osoba pořídit.